Efektivní nastavení hlášení nezákonných nebo neetických činností vám pomůže vybudovat etickou firemní kulturu a důvěru uvnitř i vně společnosti. Na české společnosti má přímý dopad zpřísnění požadavků EU na ochranu oznamovatelů.

Podle současného návrhu zákona jsou právnické osoby v soukromém i veřejném sektoru povinny zavést bezpečné interní kanály pro oznamování, zavést postupy pro příjem oznámení, zajistit důvěrnost identity oznamovatelů a stanovit lhůty pro následné kroky. Návrh zákona vychází ze směrnice EU 2019/1937, která stanoví minimální požadavky, a která je v současné době v procesu implementace do české legislativy.

Whistleblowing je pojem, kterým se z legislativního hlediska rozumí systém ochrany zaměstnanců či dalších osob před odvetnými opatřeními za to, že ohlásili protiprávní či jinou škodlivou praxi v rámci dané společnosti, o které se v rámci výkonu své práce dozvěděli. Whistleblowing by tak měl umožnit jak nápravu, tak omezení možné škody a především dopadení pachatelů, kteří se protiprávní činnosti účastní. Zákon o poskytování ochrany oznamovatelům by tak měl osobám, kteří takové jednání ohlásí, zajistit ochranu a tím pádem jim i dodat odvahy nekalé jednání ohlásit.

Ochrana oznamovatelů však neplatí obecně a bude se dle zákona vztahovat pouze na taxativně vyjmenované obory činností. Je však na místě říci, že dané obory jsou v zákoně definovány poměrně široce, tudíž by se alo říci, že jej lze aplikovat téměř na všechny podnikatelské činnosti.